#176 Starodávné dopisy

Starsé dopisy převázané do balíčku provázkem
Foto: Pixabay

Kdy jste naposledy našli v poštovní schránce rukou psaný dopis? A kdy jste nějaký dopis sami poslali? Dávno, dávno již tomu, což? Nejvyšší čas to napravit. Proč někomu místo dárků vyrobených v Číně nedarovat kousek sebe sama na papíře. Navíc si přitom vyzkoušíte, jestli ještě vůbec umíte psát rukou tak, aby to někdo přečetl.

Faktury. Nabídky. Katalogy. Složenky. Občas nějaká pohlednice z cest a pár vánočních přání. Nic jiného už dlouhá léta do naší schránky nepadá. Přitom s láskou vzpomínám na chvíle, kdy jsem se ze schodů u terasy dívala dolů k domovním dveřím přes skleněné dveře do dvora, jestli tam nesvítí nějaká bílá obálka. Dostávala jsem spoustu dopisů, a ještě víc jsem jich psávala.

Teď, když se snažím postupně skládat obraz svého života pro životní rekapitulaci, jsou právě dopisy, poslané i odeslané, největším zdrojem poznání. Díkybohu, že nebyl internet ani sociální sítě.

Stále ještě mám koš se starými dopisy, ne všemi, bohužel. Ale i tak je to zajímavé čtení. Když mi občas někdo daruje moje vlastní dopisy, nestačím se divit sama sobě. Tohle jsem si opravdu myslela? Tohle jsem od života chtěla? Tohle mě skutečně trápilo? S odstupem několika desetiletí vypadá všechno jinak. I když si pořád myslím, že jsem stejná, dopisy mě vyvádějí z omylu. Bývala jsem mnohem veselejší, hravější, optimističtější, bláznivější, kreativnější. Teď mám zase více zkušeností, nadhled, neberu se tak vážně ani neměním názory každý den v týdnu. Ale uvědomila bych si to, kdybych neměla před očima své tehdejší myšlenky černé na bílém? Nebo modré na růžovém? Nebo tyrkysové na žlutém?

Ve jménu historie vás vyzývám, abyste aspoň jeden ručně psaný dopis někomu poslali. S diakritikou, bez smajlíků a zkratek (NTV!). Pár myšlenek, kterými byste chtěli někoho potěšit, snad ještě máte. Nepotřebujete dopisní sady ani žádné zvláštní potřeby. Jen židli, stůl, papír a pero. A čas, dostatek času. Napsat pěkný dopis není jen tak. Ale ta radost na obou stranách za to stojí, i kdybyste měli ten krásný dopis napsat a poslat sami sobě. Pane pošťák, kulte očka, tohle psaní čeká kočka! Dopis mezi letáky a fakturami je prostě nejvíc!

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Časožrouti a zesílená gravitacegutentor-overlay

Časožrouti a zesílená gravitace

Zemská gravitace prochází v posledních dnech nějakým zásadním upgradem. Zesiluje, a to tak, že velmi. Věci, pokrmy, nástroje, a hlavně…
Mladické nerozvážnostigutentor-overlay

Mladické nerozvážnosti

Když máte velký dům jako my, můžete schovávat velkou spoustu věcí. Nepotřebných je většina, uznávám, a také se snažím v…
Automatické psanígutentor-overlay

Automatické psaní

Dnes sedám před prázdnou stránku a píšu automatický text. Tedy nepřemýšlím, nedumám, nepřipravuju si žádné argumenty pro žádnou stranu, protože není téma, nejsou…
Úžasná Barčagutentor-overlay

Úžasná Barča

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Z hlubin minulosti se vynořují lidé, kteří mi říkají Barčo. A oslovují mě tak…
Příběhy s veselým koncem I.gutentor-overlay

Příběhy s veselým koncem I.

Začal listopad, můj nejméně oblíbený měsíc roku. Abych předešla obvyklým splínům, které se mě drží jako zlomyslná tma, rozhodla jsem se zavzpomínat…
Tisíc milgutentor-overlay

Tisíc mil

Jsem člověk, který strašně nerad plýtvá energií. V podstatě jedu v úsporném režimu a když je třeba, tak se hecnu…
Zamotaný příběh se jménygutentor-overlay

Zamotaný příběh se jmény

Kniha Svět Úžasné Báry je plná překvapení. Jedním z nich je zašmodrchaná historie kolem jmen autorek. Ve skutečnosti totiž knihu…
Proti srstigutentor-overlay

Proti srsti

Nemám ráda laskavý humor. Takovou tu „člověčinu“. Hlazení po srsti s blazeovaným úsměvem a vědomím, že dělám správnou věc.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*