#176 Starodávné dopisy

Starsé dopisy převázané do balíčku provázkem
Foto: Pixabay

Kdy jste naposledy našli v poštovní schránce rukou psaný dopis? A kdy jste nějaký dopis sami poslali? Dávno, dávno již tomu, což? Nejvyšší čas to napravit. Proč někomu místo dárků vyrobených v Číně nedarovat kousek sebe sama na papíře. Navíc si přitom vyzkoušíte, jestli ještě vůbec umíte psát rukou tak, aby to někdo přečetl.

Faktury. Nabídky. Katalogy. Složenky. Občas nějaká pohlednice z cest a pár vánočních přání. Nic jiného už dlouhá léta do naší schránky nepadá. Přitom s láskou vzpomínám na chvíle, kdy jsem se ze schodů u terasy dívala dolů k domovním dveřím přes skleněné dveře do dvora, jestli tam nesvítí nějaká bílá obálka. Dostávala jsem spoustu dopisů, a ještě víc jsem jich psávala.

Teď, když se snažím postupně skládat obraz svého života pro životní rekapitulaci, jsou právě dopisy, poslané i odeslané, největším zdrojem poznání. Díkybohu, že nebyl internet ani sociální sítě.

Stále ještě mám koš se starými dopisy, ne všemi, bohužel. Ale i tak je to zajímavé čtení. Když mi občas někdo daruje moje vlastní dopisy, nestačím se divit sama sobě. Tohle jsem si opravdu myslela? Tohle jsem od života chtěla? Tohle mě skutečně trápilo? S odstupem několika desetiletí vypadá všechno jinak. I když si pořád myslím, že jsem stejná, dopisy mě vyvádějí z omylu. Bývala jsem mnohem veselejší, hravější, optimističtější, bláznivější, kreativnější. Teď mám zase více zkušeností, nadhled, neberu se tak vážně ani neměním názory každý den v týdnu. Ale uvědomila bych si to, kdybych neměla před očima své tehdejší myšlenky černé na bílém? Nebo modré na růžovém? Nebo tyrkysové na žlutém?

Ve jménu historie vás vyzývám, abyste aspoň jeden ručně psaný dopis někomu poslali. S diakritikou, bez smajlíků a zkratek (NTV!). Pár myšlenek, kterými byste chtěli někoho potěšit, snad ještě máte. Nepotřebujete dopisní sady ani žádné zvláštní potřeby. Jen židli, stůl, papír a pero. A čas, dostatek času. Napsat pěkný dopis není jen tak. Ale ta radost na obou stranách za to stojí, i kdybyste měli ten krásný dopis napsat a poslat sami sobě. Pane pošťák, kulte očka, tohle psaní čeká kočka! Dopis mezi letáky a fakturami je prostě nejvíc!

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Zachraňte Úžasnou Báru V.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru V.

Smetana, nebo Dvořák? Pro mě vždycky Antonín Dvořák. Vždycky. Ale musím říct, že v průběhu svého pražského macerování v kultuře…
Zachraňte Úžasnou Báru IV.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru IV.

Tak jsem se dnes chystala do divadla, které je na programu až zítra. Naštěstí jsem to zjistila včas, když jsem…
Zachraňte Úžasnou Báru III.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru III.

To si tak sedíte ve žlutém ušáku ve své dočasné laskavé pražské rezidenci, pracujete a za oknem najednou stíhačky. Napřed…
Zachraňte Úžasnou Báru II.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru II.

Když přijedete z malého města do velkoměsta, počet pošuků na metr čtvereční se výrazně zvýší. Jsem stále ve střehu.
Zachraňte Úžasnou Báru I.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru I.

Stačí pár šedých zimních měsíců bez většího povyražení a slunečního svitu a cítím, že uvadám. Jak vtipně poznamenala moje dcera,…
Emerencie a ty druhégutentor-overlay

Emerencie a ty druhé

Miluju procházky po starých hřbitovech a zkoumání jmen na náhrobcích. Zajímavé je, že žili byli pořád jen Josefové, Františci, Janové…
Bez obalugutentor-overlay

Bez obalu

Říct něco bez obalu znamená nebrat si servítky. Jít přímo k věci. Najít jádro pudla a pojmenovat ho.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*