#154 Nepotřebujete ponožky?

Teplé ponožky knížka a čas
Foto: Pixabay

Už jsem tu mnohokrát zmínila svou snahu regulovat počet věcí, které vlastním. Nemáme malý byt, ale několik velkých pokojů, které jsou navzdory spoustě věcí, které jsme darovali, vyhodili nebo je manžel potají přesunul do přízemí, pořád zaplněné. Co do počtu u nás vévodí knihy (zejména moje), hrnky (zejména dceřiny), boty (zejména manželovy). A po dnešním úklidu šuplíkové skříně, která nešla zavřít od Kuvajtu napadení, přidávám na seznam ponožky.

Já vůbec netuším, kde se v mých šuplících vzaly desítky ponožek smotaných do ruličky. Jedna z těch ruliček zapadla pod nejspodnější šuplík, který nešel vytáhnout kvůli novým postelím vedle a nešel ani úplně zavřít, takže jsem se do něj pravidelně uhodila pokaždé, když jsem si potmě nedávala pozor. Dnes jsme v Akci Z vytáhli celou skříňku ven, pak šly ven šuplíky a pak šly ven ty ponožky. Jejich množství mi připadlo naprosto neuvěřitelné.

Začínám se snad podobat své babičce, která vzhledem k dlouhému životu a zkušenostem ze dvou světových válek a totality hromadila věci v krabicích na půdě na zlé časy?

Paradoxem je, že minimálně čtyři měsíce v roce žádné ponožky nenosím. A v zimě chodím nejraději v teplých punčocháčích, které se vejdou do každých bot a hřejí i pod sukní. Nelyžuju. Neběhám. Nesportuju. Ale mám ponožky pro naprosto každou příležitost. Lyžařské podkolenky se speciálním vyztužením a membránou. Troje tlusté ručně pletené oranžové ponožky ke krbu, který nemáme. Několik párů sibiřek. Nejméně deset párů měkkých ňuchňacích ponožek na spaní (spím zásadně bez ponožek). Krajkové ponožky do divadelních balerínek. A spoustu funkčních froté ponožek v té nesnesitelné výšce těsně k achilovce. Nenosím froté ponožky, pokud to není nezbytné, a to jen na delších túrách po městech, kdy už mám nohy tak odřené, že je potřebuju chránit silnou vrstvou měkké savé ponožky.

Našla jsem i Maruščiny ponožky, které obětavě zula v Chicagu, aby mě nedřely boty, zatímco ona chodila celý den v těch svých bosa. Ty si nechám na památku, protože takových lidí na světě moc není, co by upřednostnili vaše pohodlí před tím svým. Pak tu mám ponožky s avokády, které mi koupila naše Marťa. Kompresní podkolenky do letadla, které nikdy zaboha nemůžu najít, když je potřebuju. Ponožky s lurexem, které vypadají exkluzivně, ale pekelně kloužou a potí se v nich noha. Ale když stály tolik peněz, tak co s nima? Některé ruličky bych ráda přesunula do šuplíků dceři do pokoje, ale její šuplíky s ponožkama vypadají stejně.

Máme nějakou rodinnou úchylku? Když pohlédnu do skříně k manželovi, je mi to jasné. My jsme připraveni na světovou stávku ponožkářů, i kdyby trvala deset let.

On ani nemá šuplík. Ponožky v pytli zabírají polovinu skříně. Nosí asi troje pořád dokola, stejně jako já. Zbytek ponožek, čistých a nenošených, čeká na svou příležitost. Kde se u nás ale všechny ty ponožky vzaly? Je to otázka vpravdě vánoční. Zajímavé je, že u knih to neplatí. Čím víc jich mám, tím víc je miluju. Co na tom, že už je nemám kam dávat. Pořád ještě mám pár krabic na půdě. Nastrkám do nich všechny své ponožky a do šuplíků v ložnici naskládám nové knihy.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Tower bridge v anglii a cedule anglického metragutentor-overlay

Co se děje, když mluvím anglicky

Kromě setrvalé snahy zhubnout se na mém seznamu předsevzetí neustále objevuje položka: zlepšit svou angličtinu. Ne že bych anglicky vůbec neuměla, jen jak…
Osvětelený hrad Špilberk v Brněgutentor-overlay

Brno. Brnečko

Brno prostě buď máte rádi nebo ne. Já jsem ho ráda neměla, a teď ho ráda mám. Myslím Brno, ne cestu…
Postel na které je medvídekgutentor-overlay

Prosím, nebudit!

Spím ráda, často, hluboce a hlasitě. Spánek je pro mne něco jako stav bezvědomí, zvláště v poslední době. Když se mi chce spát, sednu…
Kočka se otírá o monitor notebooku.gutentor-overlay

Obrazy z venkovského života

Změna prostředí je moc důležitá, abychom si jednou za čas rozšířili obzory i směrem k venkovu a ochutnali čerstvě utrženou…
kapky deště na listě.gutentor-overlay

Šumění deště za okny

Miluju déšť. A bouřky. Psí počasí v sobě totiž nenese ta očekávání, jaká na nás nakládá slunečný den.
Dvě děti na laviččce, jede z nich je novorozené miminko.gutentor-overlay

Na Toníčka!

Pokud opět postrádáte několik blogů, jste v obraze. Kromě dvou dnů hledám i klíče od auta, zubní kartáček, kaktus a rám na obraz. Zatímco věci i dny…
Síť neuronůgutentor-overlay

Lehká nespecifická abnormalita

Lehčí forma mi umožňuje skutečný stav věci občas maskovat. Přitom abnormalitu vysvětluje slovník cizích slov nejen jako nenormalitu, ale také…
Cesta lesem.gutentor-overlay

Stezka odvahy

Cítím, že přišel čas na novou stezku odvahy. Po dvou nebo po třech nohách, na tom nezáleží. Hlavně vyrazit do…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*