#121 Zastavte čas!

Slenená koupe na sněku s odrazem lesa
Foto: Pixaby

Zastavte čas! Už jen čtyři měsíce do mé snahy stát se Úžasnou Bárou a já mám pocit, že stojím na místě.

Začínám si klást otázky, spoustu otázek. Co se stane, když to nestihnu? Proč jsem se do takového experimentu vůbec pouštěla? Proč jsem pozvala na oslavu své úžasnosti své nejmilejší? Proč mám pocit, že šlapu a šlapu, a přitom se mi cíl vzdaluje? Kdy ta změna přijde? A pak ta nejdůležitější otázka ze všech: Jak vlastně poznám, že jsem Úžasná? A jak to poznáte vy?

Panika z nedostatku času je tak nějak součástí našich životů, ať už máme v hlavě plán nebo žijeme jen tak ze dne na den. Před týdnem přesně jsem odjížděla na výlet do Portugalska. Dnes večer mám pocit, že jsem nikde nebyla. Nebo byla, kdysi dávno, když ještě svítilo slunce a bouřil oceán.

Před všemi otázkami, natož před všemi odpověďmi člověk prostě neuteče, ani kdyby se vydal na druhý konec světa. Vždycky vás dostihnou. Polapí. Chytí do sítě.

Já jsem si na část otázek odpověděla. A zjistila jsem, že ty otázky jsou důležitější než vykoktané odpovědi. Člověk se prostě nesmí přestat ptát. Otázky pevně ukazují cestu, odpovědi se mohou měnit s větrem a lidmi, které po cestě potkáte. Ale jednou přijde ta správná odpověď, ukrytá ve vašem nitru ještě dříve, než byla otázka položena.

A tak se ptám: Mohu se stát Úžasnou za 121 dní? Co všechno musím udělat, naučit se, změnit, dosáhnout, abych byla ve svých očích tím, kým toužím být? Dnes mám špatný, bolavý den, kdy se cítím pod psa. Přesto se mi odpověď, jakkoliv neuvěřitelná, dere ze rtů sama.

Měj ráda sama sebe a nemusíš dělat nic. Úžasná už jsi. Úžasná už ses narodila. Jen jsi na to v odlescích těch zrcadel, co ti nastavuje nemilosrdné okolí, a hlavně ty sama, prostě zapomněla.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Dvě děti na laviččce, jede z nich je novorozené miminko.gutentor-overlay

Na Toníčka!

Pokud opět postrádáte několik blogů, jste v obraze. Kromě dvou dnů hledám i klíče od auta, zubní kartáček, kaktus a rám na obraz. Zatímco věci i dny…
Síť neuronůgutentor-overlay

Lehká nespecifická abnormalita

Lehčí forma mi umožňuje skutečný stav věci občas maskovat. Přitom abnormalitu vysvětluje slovník cizích slov nejen jako nenormalitu, ale také…
Cesta lesem.gutentor-overlay

Stezka odvahy

Cítím, že přišel čas na novou stezku odvahy. Po dvou nebo po třech nohách, na tom nezáleží. Hlavně vyrazit do…
Velké balení jogurtu.gutentor-overlay

Záhada s jogurtem

Prohledala jsem celé auto. Půlkilové balení v zářivě bílém kelímku se nedá přehlédnout ani v mé Ježuře. Nikde nic. Podívala…
Početná skupina lidí na břehu moře, kde zapadá sluncegutentor-overlay

Neopouštěj staré známé pro nové

Můj život je prost mnoha věcí. Nemám žádné démanty, žádné zlato, kromě snubního prstýnku, prstýnku po dědovi a zlaté minimyši…
Staré kapesní hodinky.gutentor-overlay

Humor a láska. A dochvilnost!

Zato, že ještě všichni žijeme pod jednou střechou, vděčím hlavně další genetické výbavě a rodinným konstelacím. Protože i kdybychom se…
Pes - labradorgutentor-overlay

Zvířata v nás a kolem nás

Jestli mě něco ubíjí, je to stereotyp. Jestli mě něco ničí, jsou to neustálé změny. A mezi tou pumou v kleci a štvanou lesní…
Máme suché rucegutentor-overlay

Máme suché ruce!

Lidstvo je tak rozmanité, že rozčlenit ho do skupin a kmenů jako živočichy nestačí. Jsme daleko rafinovanější, záludnější, laskavější, chytřejší…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*