Narozeninová knížka do kabelky

Narozeninová knížka do kabelky
Foto: redakce - Barbora Janečková

Letos už nezapomenu popřát k narozeninám nikomu, protože jsem si pořídila skvělý vynález: narozeninovou knížku do kabelky. Pracně jsem dlouhodobě sbírala data narození, opisovala oznámení z Facebooku, vyptávala se přátel na jiné přátele, udělala jsem si pořádek v rodině. Knížečka kapesního formátu má jen 12 dvoustran s měsíci roku a řádky pro každý den. Zapíšete si jméno do patřičného řádku a víte to na furt. Nebo aspoň do doby, než tento deníček zaplněný až po okraj ztratíte. Jako já.

Vím, že to vím, respektive že to mám někde napsané.

Ale výsledek je stejný jako předtím, než jsem narozeninovou knížku do kabelky vyplnila. Možná je to horší. Vím, že jsem to věděla, ale nemůžu si vzpomenout. Ani na datum narození ani na to, kam jsem tu zpropadenou knížečku mohla dát. Lidé kolem mě slaví a já se to většinou dozvím až zpětně z fotek nebo zmínek v rozhovorech. Jsem společenský buran a není mi pomoci.

Někdo si nepamatuje jméno, jiný obličeje. Někdo každoročně promešká výroční sňatku, jiný zazdí tchýniny narozeniny. Já si zjevně nepamatuju nic. Ani obraz, ani zvuk.

I tak bych těm několika lidem, kteří mě přesto mají rádi, chtěla jednou popřát k narozeninám včas.

V lednu je to snadné. Mám tu stránku pro leden ve svém ztraceném deníčku stále před očima. Je tam jediné jméno člověka, který se narodil v neutěšeném zimním měsíci, ač sám zimu bytostně nesnáší. Jarda je prostě výjimka.

Nejplodnějším měsícem v naší rodině je rozhodně březen, kdy se to sype i po dvou lidech v jednom dni, případně den po dni za sebou. Je to na zápis do knihy rekordů, ale jak se v tom vyznat? Já jsem kotě májové, ale v kalendáři to houstne opět až v červnu. A pak v říjnu. A mezi tím slaví své narození spousta nových dětí v rodině, starých přátel a příbuzných. U přátel nových už se ani nesnažím vzbudit naději, že bych se o jejich narozeniny nějak zajímala.

Štve mě to, né že né. Ale musím s tím žít. Strýček Facebook odvádí dobrou práci aspoň u těch, kteří mu v časech průkopnických sdělili skutečné datum svého narození. Pak máme kalendář a spoustu jmenin, které jsou snadno k dohledání, nemluvě o tom, že v televizním programu na záchodě mám jméno oslavence každé ráno na očích.

Možná bych si ten věčný kalendář s narozeninami blízkých měla namalovat tam. V koupelně naproti toaletní mísy.

Tam má člověk dost času vymyslet i vhodný dárek, a pak své starosti spláchnout.

Kdybyste někde našli čtvercovou narozeninovou knížečku, kde je v lednu zapsáno jediné jméno, prosím, vraťte mi ji. Ještě pořád je před námi 9 měsíců, kdy bych mohla vzbudit dojem, že jsem úžasná a datum vašeho narození mám vytetováno na předloktí. Ano, mluvím přesně o tobě, jen si nemůžu vzpomenout na tvoje jméno, tvář ani odkud se to vlastně známe. Ale mám tě moc ráda a pro jistotu ti přeju už dnes všechno nejlepší!

Vaše Bára

Zdroj: redakce – Barbora Janečková, Uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

Dvě děti na laviččce, jede z nich je novorozené miminko.gutentor-overlay

Na Toníčka!

Pokud opět postrádáte několik blogů, jste v obraze. Kromě dvou dnů hledám i klíče od auta, zubní kartáček, kaktus a rám na obraz. Zatímco věci i dny…
Síť neuronůgutentor-overlay

Lehká nespecifická abnormalita

Lehčí forma mi umožňuje skutečný stav věci občas maskovat. Přitom abnormalitu vysvětluje slovník cizích slov nejen jako nenormalitu, ale také…
Cesta lesem.gutentor-overlay

Stezka odvahy

Cítím, že přišel čas na novou stezku odvahy. Po dvou nebo po třech nohách, na tom nezáleží. Hlavně vyrazit do…
Velké balení jogurtu.gutentor-overlay

Záhada s jogurtem

Prohledala jsem celé auto. Půlkilové balení v zářivě bílém kelímku se nedá přehlédnout ani v mé Ježuře. Nikde nic. Podívala…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*