Georges Bizet (25. 10. 1838 – 3. 6. 1875): skladatel, který se nedočkal obrovského úspěchu své Carmen

22. června 2022 Olga Skálová Hudba, Kultura 0
Georges Bizet
Foto: Pixabay

Francouzský skladatel období romantismu, dirigent, klavírista a hudební pedagog.

Alexandre Cesar Leopold Bizet se narodil 25. října 1838. Jméno Georges, pod kterým jej později znal celý svět, dostal až při křtu. V jeho rodině se předpokládalo, že chlapec hudební nadání mít bude. Jedno z povolání jeho tatínka bylo učitel zpěvu, maminka byla pianistka a uznávaným učitelem zpěvu byl i jeho strýc. Rodiče mu tedy poskytli první základy hudebního vzdělání.

Již od svých deseti let studoval na pařížské konzervatoři. Sedm let se učil nejen hře na klavír, ale i skladbě pod vedením významných operních skladatelů. První opera, kterou napsal, byla složena pouze s klavírním doprovodem a byla určena jen pro pobavení jeho přátel.

V roce 1857 vyhrál Georges Bizet Římskou cenu s operou Doktor Zázrak. Na základě toho získal stipendijní pobyt, tedy možnost studovat dva roky v Itálii. Po návratu z Itálie do Paříže skládal opery i scénickou hudbu a vyučoval. Snažil se prosadit především v operní tvorbě. A získal již zakázky na opery, pro které si rád vybíral zahraniční až exotické náměty: Lovci perel se odehrávají na Ceylonu, Ivan Hrozný v Rusku, Kráska z Perthu ve Skotsku, Džamilé zase v Egyptě.

V této době byl již uznávaným operním skladatelem. Ale přízeň publika byla a je vrtkavá, kritika neúprosná. A tak některé jeho opery byly úspěšné – Lovci perel, Dívka z Perthu –, zatímcojiné nebyly přijaty. Bizet své opery skládal od osmnácti let. Dokázal vstřebat vlivy významných tvůrců oper, mezi jinými např. Verdiho i Wagnera, ale jeho styl byl osobitý.

Zdroj: Youtube Ukázka Georges Bizet – Farandole from L´Arlésienne

V roce 1870 se dokonce stal členem poroty, která o udělení Římské ceny rozhodovala.

V sedmdesátých letech dokázal složit každý rok operu nebo operetu, ale ne všechna svá díla dokončil, protože trpěl velkou sebekritikou a nedůvěrou ve vlastní schopnosti.

V době, kdy Georges Bizet skládal, ustupoval již výhradní vliv italské opery a stoupal význam oper jiných zemí, především francouzské. V Německu se v této době prosadil operní skladatel Richard Wagner.

Kromě oper komponoval i orchestrální skladby, písně a skladby církevní. Prvenství mu patří v tom, že si dovolil použít saxofon v symfonické partituře.

Významná je i scénická hudba, kterou psal. V roce 1872 byla uvedena hra Alphonse Daudeta Arlésanka, která nebyla úspěšná, ovšem Bizetova hudba k této hře byla kritiky vysoce oceněna a hrála se poté samostatně na koncertech.

Svoji Carmen dokončil v roce 1874 a rok nato byla v Paříži uvedena. Autorem hry, podle níž vzniklo libreto, byl Prosper Merimée a tato hra byla i jeho posledním dílem. Libreto vytvořili významní libretisté Henri Meilhac a Ludovic Halévy, kteří byli autory libret úspěšných oper a operet – mezi slavná hudební díla, k nimž napsali libreta, patří Offenbachova opereta Krásná Helena, Modrovous, Pařížský život nebo Bandité. Děj Carmen se opět odehrává v zahraničí, tentokráte je to Španělsko. Pro zajímavost: Georges Bizet v této zemi nikdy nebyl.

Zdroj: Youtube Ukázka Habanera – Georges Bizet

Kvůli hlavní představitelce Carmen, kterou byla Célstine Galli-Marié, musel skladatel učinit úpravy, a tak vznikla píseň Habanéra, kterou Bizet považoval za píseň lidovou. Až později vyšlo najevo, že jejím autorem byl Sebastian Yradier. A jako předehru ke čtvrtému dějství, zde se jedná o slavný vstup toreadora, si „vypůjčil“ skladbu od španělského autora Manuela Garcíi.

Premiéra Carmen se odehrála 3. 3. 1875. Kupodivu jeho nejznámější a dnes rozhodně nejoblíbenější z francouzských oper, která byla uvedena jen tři měsíce před Bizetovou smrtí, údajně publikum šokovala. Diváci ji přijímali s rozpaky a kritice se nelíbila vůbec. Kvůli tomuto chladnému přijetí byla po 50. repríze stažena. A přesně za čtvrt roku zemřel ve svých pouhých třiceti šesti letech Georges Bizet na srdeční kolaps. Jeho úmrtí bývá dáváno do souvislosti se zklamáním z neúspěchu a nepochopení jeho díla, které považoval za vynikající a dokonalé.

Teprve po uvedení v cizině, po osmi letech, se tato opera vrátila na scény v Paříži, a dokonce se stala inspirací nového slohu verismu, uměleckého proudu vycházejícího z realismu a naturalismu, jehož představitelem je například Richard Wagner se svými hudebními dramaty, nejvýznamnějším pak Giacomo Puccini.

Zdroj: Youtube Ukázka Georges Bizet – Les Toreadors from Carmen

V zahraničí byla Carmen úspěšná již od roku 1876, během několika let doslova obletěla celý svět. Uváděly ji významné operní domy ve Vídni, Londýně, New Yorku, Neapoli, Stockholmu, Bruselu, Budapešti, Hamburku, Berlíně, Ženevě… V roce 1883 byla znovuuvedena v Paříži a tentokrát úspěšně. Od té doby se hraje nepřetržitě na všech operních scénách v mnoha jazycích.

V Praze si Carmen odbyla svoji premiéru v roce 1880, tehdy byla uvedena německy, o čtyři roky později se hrála v překladu Elišky Krásnohorské v Národním divadle již v češtině. K vynikajícím představitelkám Carmen patří naše Emma Destinnová, která v této roli vystupovala v Praze na počátku minulého století.

Zdroj: redakce – Olga Skálová, musica.com 

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*