František Novotný: Okouzlení slovem aneb Hořkosladké z cukrárny

Na stanici Český rozhlas Dvojka od roku 2015 až do března 2019 měl spolu s hercem Luďkem Munzarem velice oblíbený pořad Okouzlení slovem. Pojilo je hluboké přátelství a souznění, ale i láska k českému jazyku, jeho bohatosti a schopnosti vystihnout či naznačit i to běžnými slovy nezachytitelné.

Společně zažili nesčetně setkání, výletů, besed i nezapomenutelných zážitků. František Novotný ze stovek schůzek v modřanské cukrárně, kde se často a rádi scházeli, vybral zajímavé rozhovory na téma práce, rodina, umění, záliby a zájmy, doplněné o osobité názory na dění kolem nás a vztahy mezi lidmi. Autor vzpomíná na cukrárnu slovy: „Tak to byla naše opora, základna, ze které startovaly raketoplány slov, kde sládl čas, i když krok světa byl poněkud vratký. Stolek s kapučínem a sladkostmi se měnil v zahradu snů a vzpomínek, do které se vcházelo po mostě báječného přátelství.“

Při jednom ze setkání prozradil Luděk Munzar, který byl v té době vážně nemocný, svému příteli tajné přání, jímž si chtěl splnit svůj klukovský sen. Jindy se bavili o Mistru Karlu Högerovi. Tento mimořádný herec, k druhým většinou odtažitý, poctil Luďka Munzara naprostou důvěrou. I díky tomu mohli prožít mnoho nevšedních chvil, a to nejen při natáčení. Další vzpomínky patří herci Jaroslavu Marvanovi, režiséru Pleskotovi, ale také kouzlu letních hospůdek či jedné z velkých lásek Luďka Munzara – létání, včetně připomínky prvního i posledního letu. Čtenáře zaujmou kapitoly o zadupaném vlastenectví, poezii, hudbě, Vánocích nebo o kouzlu srpnové neděle, o klubu dobráků, a jistě bude souhlasit s oběma přáteli, že „vlídné slovo hubu nespálí“.

Kniha poskytuje potěšení z milých setkání duší naladěných na stejnou notu a jejich zážitků, zvýrazňujících barevnost života. V jejich rozhovorech nechybí nadhled, životní moudrost i nezbytná dávka humoru. Čtenář je upřímně zván, aby se jich jako vítaný host také zúčastnil.

„Tahle knížka není ani stínkem, jak Luděk rád říkával, nepostihne ten krásný kus života, který jsme prožili spolu. Už vůbec to není životopis, jen pokorné poděkování. Je to vlastně dialog, který by chtěl ukázat zázemí, ze kterého vznikaly naše společné pořady, které mnoho let vysílal Český rozhlas. Povídání o životě, nejen tom hereckém, o lidech a věcech známých i neznámých. Zdaleka tu není všechno, co bych měl a chtěl povědět. Je to vlastně děkovačka, závěrečná úklona po skončeném představení“, vyznává její autor František Novotný.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, radioteka.cz