Německý úspěšný skladatel, uznávaný dirigent, výborný klavírista, nadto velmi univerzální člověk, který byl nejen kapelníkem divadla, ale i organizátorem, novátorem a hudebním kritikem a od jehož narození uplynulo 235 let.
Carlův tatínek byl hudebníkem a skladatelem, maminka zpěvačkou. Není tedy divu, že se jeho životní dráha obrátila k umění. Prvními učiteli hudby byli jeho otec a bratr. Již od deseti let dostával první lekce hry na klavír od výborného varhaníka Johanna Petera Heuschkela. Poté se v Salcburku dostal k Michaelu Haydnovi (bratru skladatele Josepha Haydna), který mu poskytl základy kompozice.
Přečtěte si také:
- Známe 3 nejhorší účesy pro ženy s krátkými vlasy a tlustým obličejem: Účesy s objemem po stranách jsou dnes už minulostí
- Literární kvíz: Dokážete poznat knihu podle slavného citátu? 7/10 zvládnou jen odborníci
- Vyhlašujeme nejhorší oblečení pro ženy 60+: Češky je pořád nosí a ani neví, že si přidávají kila i roky
Jeho otec se zabýval myšlenkou představit svého synka, po vzoru Amadea Mozarta, jako zázračné dítě. Zajímavé je, že Wolfgang Amadeus Mozart se oženil se sestřenicí Carla Marii von Webera. A právě na Mozartovo dílo Weber navazoval.
Později, po smrti matky, se otec s dětmi přestěhoval do Mnichova. Zde se chlapec kromě studia hry na klavír, zpěvu a komponování, učil i litografii. Jeho otec zamýšlel otevřít si vlastní tiskárnu, ale tento záměr mu nevyšel. Co však vyšlo, byl úspěch jeho čtrnáctiletého syna, který zkomponoval a v Mnichově uvedl svoji první operu. V roce 1801 se přestěhovali zpět do Salcburku a Carl, opět pod vedením Michaela Haydna, začal skládat další operu.
A pak následoval roční pobyt ve Vídni, kde Weber studoval u abbého Voglera, významného hudebního teoretika a skladatele. Zde se setkal s řadou dalších významných skladatelů, s hudbou Ludwiga van Beethovena a také s komickou operou. Právě díky Voglerově pomoci se stal kapelníkem vratislavské opery. Tady se, bohužel neúspěšně, pokoušel zavést některé novinky, po dvou letech odešel a stal se hudebním správcem vévody Bedřicha Evžena Württenberského v hornoslezském Karlsruhe. V této době složil řadu instrumentálních a komorních skladeb, a také své dvě symfonie. Po krátkém čase byla kapela zrušena, avšak vévoda nasměroval mladého skladatele ke svému bratrovi do Stuttgartu.

Carl začal pracoval jako osobní tajemník. Zde se seznámil s mnoha filozofickými díly a pokusil se napsat autobiografický román Život umělce, který však nikdy nedokončil. Ovšem pobyt ve Stuttgartu skončil pro něj dost špatně: on a jeho otec byli obviněni z finančních machinací a následovalo vězení. Právě v době odpykání trestu dokončil svoji operu Silvana.
Po této nepříjemné zkušenosti se Weber rozhodl žít dál řádným životem a odjel přes Mannheim do Darmstadtu, kde právě působil jeho bývalý učitel abbé Vogler. S několika přáteli založil Harmonický spolek, v němž si navzájem kritizovali vlastní skladby.
Roku 1811 uskutečnil plánovanou cestu po Německu, v Mnichově se spřátelil s vynikajícím klarinetistou Heinrichem Josephem Bärmannem, pro něhož složil mnoho skladeb. A právě s tímto interpretem podnikl významné koncertní turné, během něhož navštívili Prahu, Lipsko, Výmar, Drážďany a Berlín.
V roce 1812 se rozhodl uskutečnit další velkou cestu: přes Lipsko do Prahy, dále chtěl navštívit Vídeň a poté pokračovat do Itálie. Ale v Praze mu bylo nabídnuto vedení zdejší opery. Weber výhodnou smlouvu přijal a působil zde pod dobu více než tří let. V tuto dobu, kdy Pražská opera byla v poměrně špatném stavu, angažoval nové hudebníky a zpěváky a zavedl mnoho změn, například dirigování taktovkou – do té doby dirigent řídil orchestr zpravidla od klavíru. Během svého působení zde uvedl více než sedmdesát nových titulů, navíc pilně přispíval do pražského tisku recenzemi.
V Praze se také roku 1817 oženil se sopranistkou Carolinou Brandtovou. Ale to již působil jako saský královský kapelník v Drážďanech, kam byl angažován, aby vybudoval německou operu. Tady se seznámil s básníkem Friedrichem Kindem, s nímž zpracovali starou pověst o kouzelném střelci, a tak vznikla opera Čarostřelec, která byla uvedena v roce 1821. Premiéra byla triumfálním úspěchem jednak v celém Německu, ale také ve Vídni. Odtud získal nabídku na napsání další opery v tomtéž stylu. S ní ovšem již však takový úspěch neměl. Poté se ve své tvorbě odmlčel, příčinou bylo i onemocnění tuberkulózou.
Naše Mariánské lázně navštívil Weber v roce 1824. Po návratu z léčebného pobytu dostal nabídku z Londýna, aby tam řídil celou operní sezónu a též uvedl svoje opery. Na tuto cestu se vypravil roku 1826, v Anglii byl vřele přivítán a měl obrovský úspěch i při uvedení svých oper. Avšak vyčerpání z tvorby a vystoupení vedlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, proto se snažil co nejdříve vrátit zpět domů. Den před plánovaným odjezdem však v Londýně zemřel. Od jeho úmrtí uplynulo 5. června 195 let. Jeho ostatky byly převezeny do Drážďan až v roce 1844. O tuto skutečně poslední cestu se zasloužil především Richard Wagner, který byl nejen Weberovým nástupcem na pozici kapelníka, ale navázal i na jeho hudební odkaz.
Přestože Carl Maria von Veber zemřel v pouhých čtyřiceti letech, dokázal toho za svůj krátký život mnoho: tento představitel začínajícího romantismu, jako první, ještě v době klasicismu, uvedl romantickou operu Čarostřelec, která v hudbě znamenala nový směr. Jeho obsáhlá tvorba sestává z oper, dramatických děl, kantát, mší, písní, balad, romancí, sborů, symfonií, předeher, orchestrálních tanců, koncertů, komorních skladeb, sonát i rozsáhlého klavírního díla.

Buďte první kdo přidá komentář