#62 Nouzový stav

prostřený stůl, večeře
Foto: Pixabay

Tak jsem včera zažila panický atak. Navzdory všem dostupným informacím, opatřením, rozumu a zkušenostem. Vláda vyhlásila nouzový stav a mně se sevřelo srdce a oči se mi zalily slzami. Hlavně dýchej. Dýchej!

Abyste rozuměli, já se nebojím viru jako takového. Nedělá mi dobře představa, čeho jsou ve vypjaté situaci schopni lidé. Spoluobčané. Politici. Mám svůj názor na všechny, kteří nedodržují karanténu, a ještě ze sebe dělají na sociálních sítích hrdiny. Mám svůj názor na opatření vlády, které nás omezuje v našich právech ve snaze ochránit nás od nákazy. Na vykoupené obchody. Na zavřené školy. Na kontroly na hranicích. A věřte mi, že to nejsou jen názory kritické. S něčím také souhlasím.

Ale koho teď zajímá soukromý názor? Proč bych se měla vystavovat nekonečným komentářům a šikaně za to, co si myslím?

Ať budu nadávat nebo jásat, většinu věcí nemůžu změnit.

Chci svůj čas a energii věnovat pozitivním věcem. Třeba společným rodinným večeřím, které se vrátily do našeho života a přinášejí k nám domů nevídanou pospolitost a pocit bezpečí. Chci využít možnosti zvednout se od počítače při home office a jít se projít. Uklidit si v počítači. A hlavně, hlavně si uklidit v hlavě. Protože když se nad situací skutečně zamyslíte, my vlastně vůbec netušíme, co je to skutečná nouze. A jaké může mít následky, když si všichni dělají jen to, co sami chtějí.

Následky nouzového stavu poneseme všichni ještě hodně dlouho. Finanční, ekonomické, systémové i osobní. Paradoxně tak máme právě teď, kdy nemůžeme dělat skoro nic, největší šanci posílit a obnovit rodinné vztahy. Nabrat síly a energii, udělat si pořádek ve věcech a zamyslet se nad tím, co v životě skutečně potřebujeme a bez čeho se nakonec obejdeme. Protože je jasné, že se bude muset něco změnit. Protože je jasné, že se budeme muset přizpůsobit nebo změnit i my sami.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Matka s dcerou mají kávu v platovém kelímku při procházce.gutentor-overlay

O matkách a dcerách

Odpočítávání dnů je děsivější, než jsem si kdy myslela. Zatímco v jiných případech, třeba když vojáci stříhali metr do civilu, šlo o to…
žena se dívá do zrcadlo a usmívá se.gutentor-overlay

You are so beautiful

Tak se mi zalíbily ty názvy písní v titulku, že v tomto experimentu pokračuji. Joe Cocker a jeho slavný song se k dnešnímu blogu velmi hodí.
Kdo uteče, vyhraje!gutentor-overlay

Kdo uteče, vyhraje!

Nevím, jakou máte zkušenost s naštvanými, přetaženými, nemyslícími lidmi, ale já je vidím letos úplně všude. Místo hlavy mají papiňák,…
Staré fotografie na stolegutentor-overlay

Pozor, vyletí ptáček!

Kolik máte fotografií svých praprarodičů z doby jejich mládí? Na kožešině od fotografa, od prvního přijímání, sváteční rodinnou fotku, možná portrét ze školního tabla a pak svatební…
balkon s květinamigutentor-overlay

Mikrovýzvy v makrovýzvě

Krásné vzpomínky vám nikdo nevezme ani nesežere. Proto je dnes třeba žít tak, aby bylo zítra na co krásného vzpomínat.
Dívka v bílých šatech s rozpuštenými vlasy.gutentor-overlay

Voda má rozpuštěné vlasy

Přestože jsem zrozena v zemském znamení Býka, jsem vodní živel. Miluju vodu ve všech skupenstvích.
podzimní barevné listígutentor-overlay

Barvy, ze kterých se vám zavaří hlava

Rozšiřování slovní zásoby je pro textaře nezbytností. Chytáme zajímavá slova mezi řádky románů, v odborných statích i na internetu. Nečekané osvěžení ale může přinést i obyčejný…
Tower bridge v anglii a cedule anglického metragutentor-overlay

Co se děje, když mluvím anglicky

Kromě setrvalé snahy zhubnout se na mém seznamu předsevzetí neustále objevuje položka: zlepšit svou angličtinu. Ne že bych anglicky vůbec neuměla, jen jak…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*