Psát každý den je těžké. Těžší, než jsem čekala. Najít čas, kdy psát a editovat web. Najít témata, která se nebudou stále dotýkat jen mých blízkých a mého aktuálního emocionálního stavu. Snažit se být Úžasnou Bárou každý den je prostě dřina.
Musím se vyrovnávat se spoustou nečekaných aspektů. Třeba s tím, že čtenáři mají své výkyvy a na čtení blogu také musí ukrojit ze svého volného času. S pocitem vlastní méněcennosti, který je přirozeným důsledkem srovnávání se s jinými, zcela úžasnými ženami. A že jich je! Zůstat v klidové tepové frekvenci, i když křivka Google analytics lítá nahoru a dolů jak při infarktu. Ale není nakonec takový celý život? Nahoru a dolů?
Doma i se zavřenýma očima
Aktuálně bojuju hlavně s přesvědčením, že by nám doma stačila ke spokojenému životu čtvrtina věcí, které máme. Pokud zemřu zavalena knihami, bude to nádherné finále. Jestli mě ale jednou najdou mezi vázičkami, plyšovými přívěsky, kameny ze všech moří světa, svícínky a nástěnnými kalendáři, a mám pocit, že už to nebude dlouho trvat, bude to smrt vyděšením. Patrně mě dostihne hrůza z toho, co všechno jsem dovolila pověsit na ledničku, nacpat do všech šuplat, skříní, poliček a ještě na skříně, kam vleze celý cirkus i s kolotočem. O lékárně ve dveřích ledničky a velké skříni ani nemluvím.
Našla jsem dokonce kapky po babičce, která zemřela v roce 1986. Zabte mne hned, a ušetříte mě dalšího trápení.
Jak jsem psala včera a budu psát ještě několik další dní, malování odkrývá všechny staré praskliny, rány, nátěry a provizorní řešení. Psané blogu je v porovnání s existenční krizí vlastně legrace. Sedám do posledního volného křesla, které ještě zcela nezaplnily přepravky a krabice, a v nejšpinavějším tričku světa píšu tento blog. Je to vlastně úžasné, že ze sebe můžu vypustit páru všemi deseti prsty. Co na tom, že vás to nezajímá? Malujete? Ne? Tak mlčte. Nebo po vás hodím mýdlo s jelenem, které tu babička schraňuje už od války. Té druhé, světové.
Závěr dne #275 zní takto: Být úžasný znamená přestat si stěžovat na věci, které změnit nemůžeme, a rychle změnit to, co je v našich silách. Otvírejte kontejnery, jdu na to!
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Další články z této rubriky
gutentor-overlayMladické nerozvážnosti
gutentor-overlayAutomatické psaní
gutentor-overlayÚžasná Barča
gutentor-overlayPříběhy s veselým koncem I.
gutentor-overlayTisíc mil
gutentor-overlayZamotaný příběh se jmény
gutentor-overlayProti srsti
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář