Znovuzrození v gobelínu

Znovuzrození v gobelínu
Gobelíny Viděl jsem to (Oko) a Viděl jsem to (Cesta) podle předlohy Karla Malicha. Foto: Dana Vondrášková.

V Císařské konírně Pražského hradu se od 1. února do 23. dubna 2023 koná výstava ukázek mistrovské práce Moravské gobelínové manufaktury. Představuje kolekci dvaceti šesti vybraných obrazů našich předních umělců, ztvárněných v ručně tkaných velkolepých tapiseriích, jež nezaměnitelným způsobem zvýrazňují jejich originální vyznění a ducha.

Znovuzrození v gobelínu
Foto: Správa Pražského hradu.

Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí navazuje na první zdejší českou gobelínovou dílnu, založenou v roce 1898. Tkají se tu originální koberce, klasické gobelíny a umělecké tapiserie. Vznikají původní ručně vázanou orientální technikou či náročným uměleckořemeslným zpracováním klasického gobelínu, často zhotoveného podle návrhů současných výtvarníků.

V Císařské konírně lze shlédnout unikátní soubor ukázkových děl našich předních umělců, jež jsou umně vetkaná do stejně obdivuhodných gobelínů. K nim patří linořezy Josefa Čapka (1887-1945), o němž se vyjádřil ředitel a výtvarník gobelínové dílny, akademický malíř, grafik a textilní výtvarník Jan Timotej Strýček: „Čapkova úcta k lidskému bytí ho nutně musela dovést k osudovému vymezení se k nacistické zhovadilosti. Dnes jsme konfrontováni s obdobnou zlou nadřazenou zpupností a neúctou k životu. Proto je myslím zapotřebí, aby Josef Čapek byl tady teď s námi stále přítomný.“

Další významnou osobností je oceňovaný Mikuláš Medek (1926-1974), jehož tvorbu z let 1956-1957 v gobelínovém zpracování představují díla Dívka s kuličkou, Den a noc v teplé a studené variantě nebo proslulé plátno Nahý v trní.

Znovuzrození v gobelínu
Gobelín Nahý v trní podle předlohy Mikuláše Medka. Se svolením Správy pražského hradu.

Od počátku projektu manufaktura spolupracovala s vynikajícím malířem, grafikem a sochařem Karlem Malichem (1924-2019) a realizovala třináct jeho pastelů. Vystaveny jsou čtyři s názvem Viděl jsem to. Zastoupeny jsou rovněž obrazy současného umělce a rektora AVU Jiřího Sopka (nar. 1942). Podle jeho barevné kresby nazvané Nic byl vytvořen první gobelín v obnovené manufaktuře. Návštěvníka nadchne stejně jako ukázky nazvané U stolu a Louka.

Znovuzrození v gobelínu
Gobelín U stolu podle předlohy Jiřího Sopka. Se svolením Správy pražského hradu.

Jan Timotej Strýček (nar. 1949) považuje metodu interpretace podle výtvarné předlohy za „intuitivní transpozici“, vcítění se do výtvarné podstaty při zachování autenticity i věrohodnosti uměleckého „přepisu“ do podoby gobelínu. Ze Strýčkovy tvorby je představena Tráva, Zeměměřič K, Slovo třinácté a Pocta Mistru J. K. Nepřehlédnutelný je rukopis renesančního Petra Nikla (nar. 1960), jenž patří k nejoriginálnějším českým umělcům „zásluhou všestranného uměleckého nadání, mimořádné tvůrčí vynalézavosti a kreativní fantazie“, což je patrné i z jeho Zrození kočičky.

Znovuzrození v gobelínu
Gobelín Zrození kočičky podle předlohy Petra Nikla. Se svolením Správy pražského hradu.

„K čemu přirovnat proměnu rukopisu malby do zcela odlišného principu vzniku tkané tapiserie? Výtvarná předloha se stává jen notovým záznamem. Hudbu z nich vytváří orchestr kolektivu dílny. Interpretace, stejně jako v hudbě, může být tvůrčí a silná, nebo nicotná.“ říká Jan Timotej Strýček. Na otázku, v čem spočívá mistrovství tkadlen, odpovídá: „Je to tak trochu mystická věc. V průběhu více než sto dvaceti let existence manufaktury zkušenost a citlivost i tvůrčí řemeslná dovednost gobelínářek přes generace roste, jako by se sčítala. Jako by současné gobelínářky nastoupily koncem devatenáctého století do dílny k našemu zakladateli Rudolfu Schlattauerovi a jejich uměleckořemeslné schopnosti se nepřetržitě cizelovaly a mohutněly až do dnešní neuvěřitelné dokonalosti.“

Znovuzrození v gobelínu
Návštěvnice výstavy před gobelínem Louka podle předlohy Jiřího Sopka. Foto: Dana Vondrášková.

 Výstavu Znovuzrození v gobelínu pořádá Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu a Moravská gobelínová manufaktura. Koná se od 1. února do 23. dubna 2023 v Císařské konírně Pražského hradu denně od 10 do 18 hodin. Vstupné 140 Kč, snížené 60 Kč. Pro návštěvníky starší 70 let každé pondělí vstup zdarma.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), foto: Dana Vondrášková a Správa Pražského hradu

Další články z této rubriky

Tajemná Indonésiegutentor-overlay

Tajemná Indonésie

Svého druhu nejobsáhlejší a největší výstava zavede návštěvníky do tajemných míst Indonésie v jihovýchodní Asii a Oceánii, kde lidé izolovaných…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*