Vyhlašujeme nejhnusnější české dekorace. Češi si je ve velkém dávají na zahradu a neví, že se tomu cizinci smějí

Kdo projíždí chatovými oblastmi nebo procházkovými vilkami na okraji českých měst, jednu věc přehlédne jen těžko. Stojí u plotu, pod keřem, vedle záhonu. Někdy sám, jindy v celé skupince. Řeč je o dekoraci, která v Česku žije vlastním životem a budí překvapivě silné vášně.

Červená čepička a bílý vous

Malá figurka s výraznou červenou čepičkou, plnovousem a věčně usměvavým obličejem. Zahradní trpaslík. Právě tato sádrová nebo plastová postavička se v anketách a žebříčcích opakovaně umisťuje mezi nejméně oblíbenými zahradními dekoracemi. Pro řadu lidí představuje přímo symbol toho, jak nemá zahrada vypadat. Pro jiné naopak neškodnou rodinnou tradici.

Původně se trpaslíci vyráběli z pálené keramické hlíny a šlo o řemeslné kousky s detailním zpracováním. Dnešní plastové a sádrové verze z hobby marketů s tím ale nemají mnoho společného. Právě masová výroba z nich udělala to, co dnes mnozí považují za vizuální smog na zahradě.

Z Ústí nad Labem do celé Evropy

Co málokdo tuší, je to, že zahradní trpaslík má překvapivě silnou českou stopu. Firma Bähr a Maresch, která sídlila v Ústí nad Labem, patřila k průkopníkům tovární výroby trpaslíků v českých zemích už v 19. století. Kořeny celé tradice ale sahají do Německa, kde se keramičtí trpaslíci začali sériově vyrábět ve stejném období.

Tam se jim říkalo Gartenzwerge a jejich popularita brzy přesáhla německé hranice. Do Francie, Británie i střední Evropy se rozšířili během několika desetiletí. Na německých zahradách podle odhadů dodnes stojí kolem 25 milionů těchto figurek.

Jak Sněhurka změnila trpaslíky

Zajímavý zlom přišel v roce 1937, kdy měl premiéru Disneyho animovaný film Sněhurka a sedm trpaslíků. Právě tento snímek dal trpaslíkům jejich dnešní rozpoznatelnou podobu. Před ním vypadali mnohem jednodušeji a strozeji. Po Sněhurce se z nich stali ti přívětiví, baculatí mužíčci, které známe dodnes.

Film přišel v dobu, kdy se zdálo, že zájem o zahradní trpaslíky definitivně opadl. Světové války a ekonomické krize je odsunuly na vedlejší kolej. Animovaná pohádka je ale vrátila zpátky do zahrad po celém světě.

Proč se na ně cizinci dívají s úsměvem

I když nejde o žádný otevřený výsměch, v zahraničních designových kruzích i mezi zahradními architekty se plastový trpaslík stal synonymem kýče. Co doma vnímáme jako nevinnou tradici, v mezinárodním srovnání působí přinejmenším kuriózně. Zvlášť když jich na jedné předzahrádce stojí hned několik vedle sebe.

Část problému je v materiálu a zpracování. Zatímco původní keramičtí trpaslíci byli rukodělnou záležitostí, dnešní plastové kopie s křiklavými barvami působí v přírodním prostředí zahrady nepřirozeně. Prostě to k živému trávníku a kvetoucím záhonům nesedí.

Vyhodit, nebo nechat?

Celý spor o zahradní trpaslíky ve skutečnosti není jen o jedné figurce. Je to otázka vkusu, zvyku a toho, co pro koho představuje domov. Pro někoho je trpaslík u plotu vzpomínka na víkendy na chatě u babičky. Pro jiného je to první věc, která na zahradě ruší.

Jedno je ale jisté. Ať už vám trpaslík dělá radost, nebo vás pobuřuje, z českých zahrad jen tak nezmizí. Je na každém z nás, jestli zahradu oživíme keramickým mužíčkem, nebo raději necháme mluvit kvetoucí záhony.

Zdroje: Autorský text, https://www.ceskestavby.cz/clanky/kult-zahradnich-trpasliku-pro-jedny-nevkus-a-kyc-pro-jine-roztomila-dekorace-33312.html, https://cs.wikipedia.org/wiki/Zahradn%C3%AD_trpasl%C3%ADk, https://www.irozhlas.cz/ekonomika/nemecko-trpaslici-zachrance-sosky_1903071413_pj, https://www.fajnstyl.cz/clanek/kycove-dekorace-na-zahrade-podzim-silenstvi, https://www.fajntip.cz/clanky/nejhnusnejsi-ceska-dekorace-byla-vyhlasena-kdo-ma-tohle-doma-mel-by-se-propadnout-hanbou-20260210-9184.html