Ručně pletený svetr má něco, co kupované kousky postrádají, totiž čas a péči toho, kdo ho dělal. Možná proto se k jehlicím a háčku vrací nejen babičky, ale i mladší generace, která chce vědět, kde její oblečení vzniklo. Klíčem k tomu, aby hotový kousek opravdu hřál a vydržel roky, je správně vybraná vlna na pletení.
Proč se k vlně lidé pořád vracejí
Vlna není jen tradice. Má vlastnosti, kterým žádný moderní materiál pořádně nekonkuruje. V chladu hřeje, ale zároveň odvádí vlhkost od kůže, takže člověk nezůstává zpocený a prochladlý zároveň. Jednou z jejích zajímavostí je i to, že přirozeně odolává bakteriím a pachům, takže vlněný svetr stačí mezi nošením prostě vyvětrat, místo aby se hned pral.
Přečtěte si také:
K tomu je vlna pružná a má dobrou tvarovou paměť. Pletenina po vyprání a vytvarování drží svůj tvar, neplihne a krásně vykresluje i složitější vzory, jako jsou copánky nebo perličkový vzor. Právě proto se na ní začátečníci učí pletací abecedu a pokročilí na ni sahají, když chtějí parádu.
Ne každá vlna je stejná
Když se v obchodě řekne vlna, obvykle to znamená vlákno ze srsti ovcí. V pletařském světě se ale pod stejné označení schovává i alpaka, kašmír, mohér z angorské kozy nebo angora ze srsti králíka. Každé z těchto vláken má jiné chování. Alpaka je velmi jemná a překvapivě pevná, mohér zase nadýchaný a lehký jako oblak.
Nejčastěji se ale setkáte s ovčí vlnou, a tady hraje hlavní roli jedno slovo: merino. Tahle příze pochází z plemene s velmi jemnou srstí a její největší předností je, že nekouše. Vrstvička svetru z merina je proto příjemná i citlivé pokožce a klidně ji dáte i dětem. Pokud někoho v dětství vlněný svetr škrábal a od té doby vlnu odmítá, stojí za to dát merinu druhou šanci, protože je to úplně jiný zážitek.
Kvalitní vlny na pletení najdete v různých složeních, často právě jako směs merina s alpakou nebo s trochou syntetiky, která prodlouží životnost.
Tloušťka rozhoduje víc, než se zdá
Druhá věc, které si na klubíčku všímejte, je tloušťka. Příze se mezinárodně dělí do několika kategorií, od velmi tenké Lace přes Fingering, Sport, DK, Worsted a Aran až po opravdu silnou Bulky. Čím vyšší kategorie, tím tlustší nit a rychleji pletení přibývá pod rukama.
Pokud s pletením začínáte, sáhněte po něčem ze středního pásma, ideálně DK, Worsted nebo Aran. S takovou přízí se dobře manipuluje, očka jsou dobře vidět a pletený díl roste znatelně, takže vás práce neomrzí dřív, než dopletete první šálu. Tenké příze typu Lace nechte na později. Jsou sice nádherné, ale i drobná nepozornost se v nich pozná.
Aby svetr vydržel dlouho
Vlna se odmění péčí. Při praní ji nikdy nevhazujte do horké vody a do běžného programu s univerzálním pracím prostředkem. Ideální je ruční praní nebo speciální vlnařský program do 30 °C, a to s prostředkem určeným na vlnu. Vyždímat ji silou rovněž nedoporučujeme, protože vlákna se mohou poškodit. Lepší je nadbytečnou vodu jemně vymačkat v ručníku.
A ještě jeden tip pro nákup: pokud kupujete víc klubíček naráz, podívejte se na číslo šarže na etiketě. Stejná barva ze dvou různých šarží může v hotovém kuse vytvořit nepatrný, ale viditelný předěl. Ruční práce si zaslouží, aby vám ji nezkazila taková drobnost.
Zdroje: Autorský text, https://www.noezon.cz/navody-inspirace/pleteni-inspirace/vlna-a-prize—jaky-je-mezi-nimi-rozdil, https://www.klubkovlny.cz/blog/pruvodce-ruznymi-druhy-prizi-a-jejich-vyuzitim/, https://www.stroms.cz/blog/vlna-prirodni-material-s-jedinecnymi-vlastnostmi/, https://www.vlna-prize.cz/jak-se-vyznat-v-oznaceni-sily-prize, https://www.woolpoint.cz/blog/ucime-se-plest-1–cast-vyber-prize/, https://www.prohackovani.cz/prize-s-obsahem-vlny/
Buďte první kdo přidá komentář