Někteří senioři v Česku dostávají důchod déle, než pracovali. Kdo se dožije vysokého věku, má tuhle výsadu

Víte, co je skutečným vrcholem českého snu? Není to ani chata u Sázavy, ani nová škodovka, ale stav, kdy vám stát posílá penzi déle, než jste pro něj kdy reálně hnuli prstem. Století jubilanti nám názorně ukazují, že dlouhověkost může být tím nejlepším investičním plánem, jaký si lze představit.

Šťastná generace v éře budovatelů

Dnešní oslavenci s deseti křížky na krku se narodili v roce 1926 a jejich pracovní život připomínal nekonečnou spartakiádu. Zatímco tehdy poctivě plnili pětiletky pod dohledem rudých praporů, pravděpodobně netušili, že jejich největší vítězství nad systémem přijde až o několik desetiletí později v teple domova.

Pracovní kariéra těchto pamětníků začala v době, kdy televize byla sci-fi a internet jen shlukem písmen v abecedě. Odpracovali si své a v osmdesátých letech, kdy byl svět ještě víceméně v pořádku a rohlík stál pár haléřů, se s klidem v duši odebrali do zaslouženého a tehdy velmi brzkého důchodu.

Když se odchod do penze vyplatí

Tehdejší zákony byly k budoucím seniorům až dojemně štědré, zejména pokud šlo o věkovou hranici. Pánové tehdy odcházeli na odpočinek v šedesáti letech, což dnes zní jako pohádka z říše snů pro každého třicátníka, který se obává, že z kancelářské židle jednou poputuje rovnou do krematoria.

Dámy na tom byly díky tehdejší politice ještě lépe, protože za každé vychované dítě se jim škrtal rok z pracovní docházky. Matka s pěti dětmi tak mohla skončit s prací v neuvěřitelných třiapadesáti letech, což z ní v kontextu dnešní stovky dělá rekordmanku, která od státu inkasuje peníze skoro půl století.

Finanční jackpot v českých korunách

Pokud si někdo myslí, že se v penzi nedá zbohatnout, statistiky dnešních stoletých ho rychle vyvedou z omylu. Začínali sice na dvanácti stovkách měsíčně, ale díky nekonečnému kolotoči valorizací a úprav se dnes jejich příjmy pohybují v částkách, o kterých se jim v roce 1986 ani nesnilo.

Průměrný stoletý občan už z důchodového systému vyčerpal částku kolem čtyř milionů korun, což je docela slušné kapesné na podzim života. Státní pokladna sice při pohledu na tato čísla tiše pláče, ale pro samotné seniory jde o zaslouženou odměnu za to, že se prostě odmítli nechat udolat časem.

Praha versus zbytek republiky

Zajímavé je sledovat, kde se v naší kotlině stoletým lidem daří nejlépe a kde se naopak dožívají vysokého věku jen ti nejodolnější. Praha se zdá být pro dlouhověkost zemí zaslíbenou, protože zde žije přes dvě stovky těchto matadorů, kteří si užívají ruch velkoměsta i výhody moderní medicíny.

Naopak v Karlovarském kraji jako by se času dožít stovky příliš nechtělo, protože tamní statistiky hlásí jen pár desítek vyvolených. Možná je to ovzduším a možná jen tím, že v Praze je prostě blíž ke všem těm úřadům, které ty miliony vyplácejí, což člověka podvědomě motivuje k dalšímu každoročnímu přežití.

Armáda stoletých na obzoru

Tento trend dlouhověkosti není jen náhodným výkyvem v grafech, ale pořádným varováním pro budoucí vlády, které budou muset tyto účty platit. Odhaduje se totiž, že za pár desítek let se počet stoletých rozroste na dvanáctitisícovou armádu, která bude vyžadovat svou porci státního rozpočtu a péče.

Největší jízda to bude pro Husákovy děti, kterých se v sedmdesátých letech narodilo tolik, že se do škol nevešly. Pokud se tato vlna dožije stovky v takové kondici jako dnešní jubilanti, bude muset stát postavit geriatrické centrum na každém rohu a doufat, že někdo zbude i na tu práci.

Zdroje:
Nikol Kolomazníková – autorský text
https://ceskeduchody.cz/zpravy/stoleti-seniori-duchod-delsi-nez-prace
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/senioru-v-cesku-pribude-nad-ocekavani-jurecka-chce-o-delce-duchodu-jeste-jednat-349950
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-cesku-zije-pres-700-stoletych-lidi-175748
https://www.denik.cz/ekonomika/stoleti-seniori-duchody-zdravi-gerontologie-demografie.html