Jak jsem si založil profil na seznamce (Fejeton)

Kdybych mohl vzít čas zpátky, určitě bych se na čtvrtečních šipkách nechlubil kamarádům, že bych se ještě rád poohlédl po nějaké známosti. Vašek se mi divil, že na to mám vůbec myšlenky. Sváťa mi z legrace nabízel svoji ženu, abych si prý připomněl, co partnerství obnáší. Josef se mi vysmál úplně. Prý mám být rád, že mám klid. 

Příliš mnoho ticha

Někdy je toho klidu až příliš. Jsem téměř dvacet let rozvedený, návštěvy dětí a vnoučat nejsou časté a jen jednou týdně se potkám s kamarády. Zdraví mi ale docela slouží a rád bych poznal ženu, které taky chybí společnost. V klubu seniorů, který v našem maloměstě funguje, jsem ji tedy nepotkal. Možná proto, že místní dámy znám celý život a nedovedu si představit, že bych některou z nich teď pozval na večeři. Přišlo by mi to zvláštní. 

Seznamka jako malá naděje

Po dlouhém přemítání jsem si založil seznamku. Nutno říct, že samotné založení profilu mi zabralo dva dny. Musím se smát. Byl jsem z toho unavený víc, než kdybych složil metrák uhlí. Jak tušíte, nejsem zrovna ajťák a dost jsem se s tím trápil. S počítačem mi většinou pomáhá dcera nebo vnučka. S tímhle jsem si ale musel poradit sám. Dobře to dopadlo, nakonec se mi to podařilo. Mým cílem nebylo najít ženu na dopisování, ale někoho, s kým se reálně občas potkáme, zajdeme na kávu nebo do přírody. Napadlo mě, jestli v mém věku bude někdo další hledat partnera a taky, jestli nejsem tak trochu směšný, když píšu o svých zájmech. Rybaření, zahrada a lehčí turistika. Zaujme to vlastně někoho? Bude to po mně někdo číst? 

Ještě to nevzdávám!

Je to sedm týdnů, co jsem se seznamkou začal. Když už jsem našel někoho, koho bych rád poznal, zjistil jsem, že bydlí na druhé straně republiky. Nebo je vdaná. Nebo že dotyčná hledá spíš bydlení. A nebo si chce jen psát. To je snad nejčastější problém.
Ještě to nevzdávám. Občas dám zavděk i tomu písmenkování. Pak mě napadá, že jsem měl možná zveřejnit lepší fotky, nebo bych neměl být příliš vybíravý. Možná jsem příliš náročný, když hledám ženu bez závazků, hubené postavy, v podobném věku a se vztahem k přírodě. Bude mi sedmdesát a ženy v podobném věku jsou možná rády, že již mají klid a seznamovat se nechtějí. Tak jak mi to říkali chlapi.
S tím, že hledám spřízněnou duši právě skrze seznamovací portál se ale nikomu chlubit nehodlám. Jsem si jistý, že by si mě kamarádi dobírali ještě dlouho. A o to teda nestojím. Pořád doufám, že si v blízké budoucnosti domluvím příjemnou schůzku. A když ne, nevadí. Už padly nějaké návrhy, že bychom k těm našim šipkám s chlapama přidali taky kulečník a sem tam podnikli lehčí výšlap do okolí. Jejich společnost mám taky rád.

Stalo se vám něco podobného? Diskutujte v komentářích

Zdroj: Autorský text – Adam Beran