Automatické psaní

Automatické psaní
Foto: Pixabay

Dnes sedám před prázdnou stránku a píšu automatický text. Tedy nepřemýšlím, nedumám, nepřipravuju si žádné argumenty pro žádnou stranu, protože není téma, nejsou strany, je jen klávesnice, Word a já. Píšu bez přemýšlení, co mne napadne.

Protože, řekněme si upřímně, každý den zlaté vejce nevysedíš, a já opravdu nemám prostor věnovat své výzvě každý den celý den.

Prostě ráno sednu a šup šup. A dnes šup, šup, nic. Hlava plná jiných starostí odmítá generovat literární dílko jakékoliv úrovně. Jenže my víme, jak řekla jedna 102letá Japonka, den, kdy přestanu běhat, bude mým posledním. Den, kdy přestanu dodržovat svou psací disciplínu, bude začátkem konce. Takže znovu na začátek.

Automatické psaní je jako automatická kresba. Schválně, vyzkoušejte si to někdy. Nemít v hlavě žádnou konkrétní představu, a přece tvořit. Vždycky nějakou čáru uděláte, vždycky najdete pár slov, která poskládáte za sebe. Že to nedává smysl, že to není zázrak, na tom až tak nezáleží. Pokud je smyslem výzvy vytrvat za každou cenu, tak toto je ta cena. Navíc zveřejněná na internetu, vystavená posměškům a kritice, odsouzená viset (na síti) pro výstrahu ostatním.

Chybí mi tvůj sarkasmus, napsala mi včera C. do zprávy. Věřím, mně také chybí. Sarkasmus totiž, i když je sžíravý, je dokladem nějaké intelektuální činnosti. Sarkasta – sarkastik – sakra jak se jen tomu člověku, co srší sarkasmem, říká? – se totiž snaží o trefnou kritiku, která vyžaduje určitou znalost problému. Jako existuje sebeironie, existuje také sebesarkasmus? Musím se podívat do slovníku a NENÍ to prokrastinace. Je to potřeba přijít věcem na kloub.

No tak to jsem si teda dala. „Sarkasmus (řec. doslova „řezání do masa“) označuje kousavou, zraňující řeč, obvykle vyjadřující i jisté pohrdání. Na rozdíl od ironie, která se dovolává porozumění, chce být pochopena, sarkasmus spíše komunikaci přerušuje a odmítá. K sarkasmu patří kus cynismu, zmírněného jen tím, že se k někomu obrací a vyslovuje.“

No tak nevím, moje milá C., jestli ti chybí mé pohrdání, nebo cynismus nebo ironie. Každopádně je krásné, že na mě myslíš. Ťuťuťu, ňuňuňu. Ovšem spíše než černým humorem bych tě nakazila černým kašlem. Tak proto musíme ještě pár dní bez sebe vydržet!

Závěr dne #332 zní: Když nemůžeš, zapni autopilota. Automaticky dokážeme dělat mnohem víc věcí, než si myslíme, i když zrovna nemyslíme.

Vaše Bára

Dívka sedící zády, pozoruje východ slunce.
Foto: Pixabay

Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo), www.uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

Mladické nerozvážnostigutentor-overlay

Mladické nerozvážnosti

Když máte velký dům jako my, můžete schovávat velkou spoustu věcí. Nepotřebných je většina, uznávám,…
Automatické psanígutentor-overlay

Automatické psaní

Dnes sedám před prázdnou stránku a píšu automatický text. Tedy nepřemýšlím, nedumám, nepři…
Úžasná Barčagutentor-overlay

Úžasná Barča

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Z hlubin minulosti se vynořují lidé, kteří mi říkají Barčo. A osl…
Příběhy s veselým koncem I.gutentor-overlay

Příběhy s veselým koncem I.

Začal listopad, můj nejméně oblíbený měsíc roku. Abych předešla obvyklým splínům, které se mě drží j…
Tisíc milgutentor-overlay

Tisíc mil

Jsem člověk, který strašně nerad plýtvá energií. V podstatě jedu v úsporném režimu a když je třeba, …
Zamotaný příběh se jménygutentor-overlay

Zamotaný příběh se jmény

Kniha Svět Úžasné Báry je plná překvapení. Jedním z nich je zašmodrchaná historie kolem jmen autorek…
Proti srstigutentor-overlay

Proti srsti

Nemám ráda laskavý humor. Takovou tu „člověčinu“. Hlazení po srsti s blazeovaným úsměvem a vědomím, …
Vím, že víš, že vímgutentor-overlay

Vím, že víš, že vím

Svůj blog považuji za svůj prostor pro své vlastní názory. Nepíšu na zakázku ani na přání, leda že b…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*