#332 Automatické psaní

Plnící pero, v pozadí list papíru
Foto: Pixabay

Dnes sedám před prázdnou stránku a píšu automatický text. Tedy nepřemýšlím, nedumám, nepřipravuju si žádné argumenty pro žádnou stranu, protože není téma, nejsou strany, je jen klávesnice, Word a já. Píšu bez přemýšlení, co mne napadne.

Protože, řekněme si upřímně, každý den zlaté vejce nevysedíš, a já opravdu nemám prostor věnovat své výzvě každý den celý den.

Prostě ráno sednu a šup šup. A dnes šup, šup, nic. Hlava plná jiných starostí odmítá generovat literární dílko jakékoliv úrovně. Jenže my víme, jak řekla jedna 102letá Japonka, den, kdy přestanu běhat, bude mým posledním. Den, kdy přestanu dodržovat svou psací disciplínu, bude začátkem konce. Takže znovu na začátek.

Automatické psaní je jako automatická kresba. Schválně, vyzkoušejte si to někdy. Nemít v hlavě žádnou konkrétní představu, a přece tvořit. Vždycky nějakou čáru uděláte, vždycky najdete pár slov, která poskládáte za sebe. Že to nedává smysl, že to není zázrak, na tom až tak nezáleží. Pokud je smyslem výzvy vytrvat za každou cenu, tak toto je ta cena. Navíc zveřejněná na internetu, vystavená posměškům a kritice, odsouzená viset (na síti) pro výstrahu ostatním.

Chybí mi tvůj sarkasmus, napsala mi včera C. do zprávy. Věřím, mně také chybí. Sarkasmus totiž, i když je sžíravý, je dokladem nějaké intelektuální činnosti. Sarkasta – sarkastik – sakra jak se jen tomu člověku, co srší sarkasmem, říká? – se totiž snaží o trefnou kritiku, která vyžaduje určitou znalost problému. Jako existuje sebeironie, existuje také sebesarkasmus? Musím se podívat do slovníku a NENÍ to prokrastinace. Je to potřeba přijít věcem na kloub.

No tak to jsem si teda dala. „Sarkasmus (řec. doslova „řezání do masa“) označuje kousavou, zraňující řeč, obvykle vyjadřující i jisté pohrdání. Na rozdíl od ironie, která se dovolává porozumění, chce být pochopena, sarkasmus spíše komunikaci přerušuje a odmítá. K sarkasmu patří kus cynismu, zmírněného jen tím, že se k někomu obrací a vyslovuje.“

No tak nevím, moje milá C., jestli ti chybí mé pohrdání, nebo cynismus nebo ironie. Každopádně je krásné, že na mě myslíš. Ťuťuťu, ňuňuňu. Ovšem spíše než černým humorem bych tě nakazila černým kašlem. Tak proto musíme ještě pár dní bez sebe vydržet!

Závěr dne #332 zní: Když nemůžeš, zapni autopilota. Automaticky dokážeme dělat mnohem víc věcí, než si myslíme, i když zrovna nemyslíme.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Dívka sedící zády, pozoruje východ slunce.
Foto: Pixabay Když nemůžeš, zapni autopilota. Automaticky dokážeme dělat mnohem víc věcí, než si myslíme, i když zrovna nemyslíme.

Další články z této rubriky

Mít plán a hýbat segutentor-overlay

Mít plán a hýbat se

Můj nahodilý, až intuitivní experiment s vedením nahodilého, až intuitivního deníku mapujícího jeden…
Být tetou Bágutentor-overlay

Být tetou Bá

Vším, čím jsem, jsem ráda. Každý z nás hraje v životě spoustu rolí, dobrovolných i povinných, krátko…
Noc klavíristkygutentor-overlay

Noc klavíristky

Přiznávám, nemám talent ke hře na klavír. Trápila jsem se v lidušce nekonečně dlouhých šest let s mi…
Když vám začne stydnout hlavagutentor-overlay

Když vám začne stydnout hlava

Začalo to v práci, když jsem hledala informace o množství kysličníku uhličitého v ložnici, v níž spí…
Úžasná Bára: Maminkagutentor-overlay

Maminka

Kdyby se měl někomu postavit pomník, byla by to moje maminka. Ona je neuvěřitelná a socha v nadživot…
Obrázek staré televizegutentor-overlay

Bez televize

Rozhodně nejsem člověk, který ráno vstane a pustí si televizi. Přijde z práce a sedne si k televizi.…
Jak jsem si zamilovala jarogutentor-overlay

Jak jsem si zamilovala jaro

Jaro má sílu změnit ulici k nepoznání, když do rána vykvetou všechny sakury a ta růžovo-bílá oblaka …

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*