#309 a #308 Jak se mi ztratil jeden den

Kavelka s telefonem, propiskou a dijářem
Foto:pixabay

Věřte, nevěřte, ztratila jsem jeden den života. Tedy, obrazně. Stačí vyměnit telefon, a dějí se fakt divné věci. Některé apky skáčou z jednoho telefonu do druhého samy jako žabky. Některé vymazlené a perfektně fungující vychytávky však nenávratně zmizí.

Že se při přenosu některé kontakty ztratí, s tím se počítá. Musela jsem znovu přenastavit spoustu pro mne složitých věcí jako mobilní bankovnictví, protože nikdy nemůžu najít ten správný papír z banky se správným ID, abych se v dalších měsících bez všech papírů včetně bankovek obešla. Zázrak jménem icloud v případě založené papírové složky smluv nepomůže. Ale jinak je to fakt super věc ten obláček, pokud tedy to naše virtuání skladiště fotek a dalších dokladů o naší existenci někdo nehackne nebo neodpojí od tohoto světa.

Když jsem se prokousala tím vším nastavením, podívala jsem se na svůj úvodní countdown. Místo Úžasná Bára coming mi časomíra odpočítávala čas do Vánoc! Cože? Vánoce? Tak brzy? Proč? Úplně mě to rozhodilo, protože věřte mi, poslední, co chcete zjistit, že za chvíli budou Vánoce. Pozorní čtenáři blogu vědí, že směřuju ke svým příštím narozeninám (jako ostatně každý) a že do té doby píšu každý den jeden blog. Countdown, počítadlo, mi pomáhá v odpočtu. I když se dny krátí, mám stále přehled, jak si vedu a kolik času mi na vytouženou proměnu zbývá. Tedy, měla jsem.

Znovunastavením aplikace došlo ke zvláštnímu jevu. Ztratil se mi jeden den. Na starém telefonu jsem měla prostě den k dobru, nová časomíra mi ten den sežrala a tváří se, že nikdy nebyl.

Kam se poděl den #309? Jsem blázen? Nastane místo přestupného roku rok nedostupný? Nebo si už opravdu nic nepamatuju? Proč jsem nenapsala blog? Co jsem vůbec dělala, že jsem nic nedělala?

Technickou záhadu asi nevyřeším, mám prostě o den méně. Možná ví můj chytrý telefon víc než já. Celá ta věc s umělou inteligencí mě začíná dost děsit. Na druhou stranu, když začnu trhat listy v papírovém kalendáři, dotrhám se maximálně do Silvestra. A protože to bude už co nevidět, zůstanu raději v naději, že se ten ztracený den někdy vynoří a prodlouží můj čas na této Zemi.

Závěr dne číslo #309, který nebyl, a dne #308 bych ráda vyjádřila písní.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Zachraňte Úžasnou Báru V.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru V.

Smetana, nebo Dvořák? Pro mě vždycky Antonín Dvořák. Vždycky. Ale musím říct, že v průběhu svého pražského macerování v kultuře…
Zachraňte Úžasnou Báru IV.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru IV.

Tak jsem se dnes chystala do divadla, které je na programu až zítra. Naštěstí jsem to zjistila včas, když jsem…
Zachraňte Úžasnou Báru III.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru III.

To si tak sedíte ve žlutém ušáku ve své dočasné laskavé pražské rezidenci, pracujete a za oknem najednou stíhačky. Napřed…
Zachraňte Úžasnou Báru II.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru II.

Když přijedete z malého města do velkoměsta, počet pošuků na metr čtvereční se výrazně zvýší. Jsem stále ve střehu.
Zachraňte Úžasnou Báru I.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru I.

Stačí pár šedých zimních měsíců bez většího povyražení a slunečního svitu a cítím, že uvadám. Jak vtipně poznamenala moje dcera,…
Emerencie a ty druhégutentor-overlay

Emerencie a ty druhé

Miluju procházky po starých hřbitovech a zkoumání jmen na náhrobcích. Zajímavé je, že žili byli pořád jen Josefové, Františci, Janové…
Bez obalugutentor-overlay

Bez obalu

Říct něco bez obalu znamená nebrat si servítky. Jít přímo k věci. Najít jádro pudla a pojmenovat ho.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*